Zde si můžete přečíst příběhy lidí, kteří se setkali s duševní nemocí u sebe nebo u svých blízkých. Přiblíží Vám svoje úspěchy i strasti, které jsou reálnější, než filmové příběhy a televizní zprávy, které často líčí duševní nemoc velice zkresleně. Poznáte, o čem ta „duševní nemoc“ vlastně je, jak se s ní dá žít i přes všechny negativní důsledky, které přináší. Často pomůže, když to, co vás mohlo srazit na kolena, přetvoříte v něco pozitivního a smysluplného.
Možná, že po přečtení společně zjistíme, že jsme si v odvaze a chuti překonávat překážky všichni podobnější, než jsme si mysleli.

Příběhy a texty vyjadřují názory konkrétních přispěvatelů. Nemusí být ve shodě s názorem a postoji Práh jižní Morava, které poskytuje tento prostor pro jejich publikování.


Džana

Džana
"Džana? Džana. Mám paranoidní psychózu. Ale žiju tady a teď! Naděje na vyléčení umírá poslední."
Dori

Dori
"Jsem Dori. Mám schizoafektivní psychózu. Jsem blíženec. Vynásob tedy nespočet Dorotek dvěma a máš mě. Těší nás."
Silvie Chrudinová

Silvie Chrudinová
"Jsem vokalistka dvou kapel - ONA a LateXjesuS.
Je mi 23 let."
Markéta Dohnalová

Markéta Dohnalová
"Už 17 let se léčím na psychiatrii a bojuji o svou normalitu.
Letos mi bude 40 let."
c

Kamila Fišerová
"Jsem hodná, milá, zdvořilá, pracovitá, milující..."
Václac Rolenec

Václac Rolenec
"jsem vystudovaný chemicko potravinářský inženýr, v současné době Peer konzultant ve sdružení Práh."
inna davidova n

Inna Davidová
"Jmenuju se Inna Davidová a je mi 38 let. V tuto chvíli, díky bohu, v remisi. Už několik let."

Vizita. Doktorka mi říká, ať to tu beru jako terapii. Já to tu beru jako peklo. Večer se bavím se Zitou a ještě jednou holkou, co se pálí zapalovačem. Jakože diagnóza sebepoškozování. Obě jsou normální. Nemaj o kolečko jinak. Normální lidi asi nefetujou a nepálí se, ale v tuhle chvíli mi přijdou jako nejnormálnější lidi na světě a jsem ráda, že tu jsou. Že na to nejsem sama.

Jsem Dorotka, mám schizoafektivní psychózu a svět se se mnou nemazlí. Ale zvládám to. Samozřejmě hlavně díky svým kouzelným pilulkám. Antipsychotika a harmonizátory nálady, čistá magie.

Žiju si své dva světy: svět zvaný Realita a svět zvaný Země Oz. Realita je nekompromisně opravdová a se Zemí Oz nerozdělitelně spojená. Země Oz mění svá kouzla každou chvíli. Někdy je spanile krásná jako měsíc v úplňku a jindy zase šedá a zamračená, jako půl páté ráno.

Něco se děje. Chci vstát z postele, ale nejde to, nemám vůli. Cítím mrazení v zádech, jako by mi něco sedělo za krkem. Je to jako černé pulzující slizké upírské stvoření, které vylézá z mých zad a postupně prostupuje celým mým tělem. Je to on, ten tvor žijící uvnitř mne, ten, který mi komplikuje život, ten který mě nenechá dělat to, co bych měla a nutí mě ubližovat si. Je tady. Je to můj parazit.

Uzavřené oddělení předčilo mé nejhorší obavy. Hned po vstupu mám pocit, že tohle nemůže být pravda, že se to nemůže dít mně. Moje sestřička vidí, jak jsem zděšená. Chytne mě za ruku a řekne, že to zvládnu. Že jsem silná. Že to všichni vědí, že jsem silná, a že čekají, až se k nim vrátím. Já si nepřipadám silná. Připadám si zoufalá a zraněná a bezmocná.
JT Fixed Display