pernstejn vylet dilny 2017Ze sociálně terapeutických dílen jsme si za vydělané peníze vyrazili v červnu na hrad Pernštejn. Cítili jsme se v tom počasí občas jako sušené maso, na něž jsme v dílnách lepili pytlíky. Užili si zeleň v odstínu velikonoční trávy, kterou jsme v zimě balili. A nedali jsme si waffle, na které jsme skládali v dílnách krabičky pro labužníky navštěvující Café Práh, ale zmrzlinu. Jak vidíte, na tyto zakázky jen tak nezapomeneme, zaplatily nám všem parádní jízdu do poslední korunky.

Na tento výlet jsem se velice těšil. Konal se v úterý 20. června, teda na přelomu jara a léta. Vždyť dnes, kdy tento příspěvek píšu, je nejdelší den, je letní slunovrat. Má to i blahodárný vliv na mé zdraví, jako kdyby mně to světlo nabíjelo. Tmu naopak rád nemám. Vyhovovalo by mi, kdyby takové dny, tedy 21. června byly pořád.
Ale k výletu. Předně nás byla dost početná skupina – celkem 23 lidí. Obsadili jsme skoro celý autobus. Ještě že to naše vedoucí Lenka domluvila s dopravcem. Cesta trvala necelou hodinku, bylo nesmírné vedro. Pozoroval jsem oblohu, byla úplně azurově modrá, ani mráčku na ní nebylo. Zkrátka den, jak vyšitý.
Po několika minutách chůze do kopce se před námi vynořil majestátný hrad Pernštejn. Průvodkyni jsme měli objednanou na 11 hodinu. Celá prohlídka trval asi jednu hodinku. Ještě že v prostorách hradu byl příjemný chládek. Po prohlídce jsme dostali chuť na něco dobrého. Tak jsme navštívili jednu z nespočtu restaurací. Po zahnání hladu a žízně byl čas na návrat. Pro změnu místo autobusem jsme jeli vlakem.
Domů jsme dorazili v pořádku s výjimečnými zážitky.
Chtěl bych poděkovat vedoucí Lence a také Katce, Petře, Míše, Jitce a Vláďovi za pěkně zorganizovaný výlet. Budeme na něj jistě všichni dlouho vzpomínat.

Ať žije další výlet!

Bez jazykové úpravy napsal Vlado Gažo
JT Fixed Display